Cvokaři

Cvokaři a Cvokařské muzeum jediné v ČR, v Evropě, možná i na světě najdete ve Starém Rožmitále.Vstup volný a nutný.

Cvokařské muzeum ve Starém Rožmitále

Název muzea o cvokařích mi utkvěl v paměti. Jsme v Rožmitále pod Třemšínem. Po prohlídce města jsme navštívili jediné muzeum v ČR a možná i v Evropě a možná i ve světě, věnované zaniklému řemeslu cvokařskému. Výstava malá prostorem, ale velká srdcem, se nám moc líbila. Vstup je dobrovolný a je na vás kolik do připravené kasičky vhodíte.

muzeum cvokařské

Muzeum

V romantickém růžovém domě, na adrese: Alej Johanky z Rožmitálu 74, Rožmitál pod Třemšínem, najdete stálou výstavu téměř zapomenutého řemesla. K vidění je původní cvokařský veřtat z přelomu 19. a 20. století, replika bagančat z 1.světové války, kdy byla rakousko-uherská armáda na italské frontě v Alpách vybavena tzv. horskými botami, které byly okovány. Na boty, které se měly déle uchovat, použity tři druhy cvočků: Pifle, kterými se okovaly podrážky, švejdy, což byly cvočky s jednokřídlovou hlavičkou, jež se vtloukaly kolem podrážek, a cvočky s dvoukřídlou hlavičkou zvané šerky, které se zatloukaly do podpatků. Šerky se ve veřtatech kovaly pro vojenská bagančata i za 2. světové války. Jejich výroba velmi náročná. Na zhotovení jedné šerky musel dát cvokař až 50 ran kladivem jeden a půl kilogramu těžkým. Na výrobu jedné šerky tak zvedl až 70 kg. Za týden musel vykovat kolem 4000 kusů.

Cvokař

Cvokař vložil jeden konec železného prutu či drátu do výhně a rozžhavil jej do běla. Byl – li drát rozžhavený pouze do červena, tedy nedostatečně, způsobil, že při úderech kladivem dělník zatloukl do kovu rez, jež byla na povrchu drána, a hřebík byl rezavý. Tykovým méně kvalitním hřebíkům se říkalo zrzouni.

Hřebíky z dobře rozžhaveného dránu byly po vychladnutí zbarveny do modra. Cvočkař vykoval na kovadlině konec dránu v delší hrot zvaný šteflík. Pak na outínce cvoček od prutu odsekl, šteflík se zastrčil do dírky ve formě a několika ranami kladivem se dokončil tvar hlavičky. Při jejím vykování forma tlumila teplotu rozžhaveného železa, proto se zvedákem výrobek nadzvedával, aby se teplota udržela. Hotové výrobky se podle druhů vhazovaly do dřevěných přihrádek nebo krabiček. Jednotliví dělníci si své výrobky v přihrádkách v poledne odnášeli domů.

Historie i současnost Starého Rožmitálu

Výstava  vás seznámí s  historií  cvokařského řemesla, ale i současností a historií Staré Rožmitálu, s místními zvyky a obyčeji, rožmitálským dialektem a spolkovým životem, s osobnostmi jako je Jakub Jan Ryba. Najdete tady přehledné fotomapy, některé publikace související s Rožmitálem a také tipy na výlet.

Otevřeno: od jara do podzimu

Vstup: volný a nutný