Za pár minut je vše jinak a sluníčko, které vykouklo na obloze, ozařuje a obléká lom Velkou Ameriku i okolní přírodu do nádherných barev. Okolní krajina kolem Mořinky je laskavá a zaceluje rychle ránu z děsivého zážitku...
Velká Amerika
Sobotní výlet na Ameriku. Přijíždíme na zaplněné parkoviště. Zakaboněná obloha nevěstí nic dobrého, bláto a kaluže z nočního slejváku ještě nestačily uschnout a tak to pěkně klouže. Za pár minut je vše jinak a sluníčko, které vykouklo na obloze, ozařuje a obléká lom Velkou Ameriku i okolní přírodu do nádherných barev.
Britannia
Lom známe dobře, ale tentokrát je to změna. Ze skály je vidět, že se tady něco děje. Jsou tu mosty i lávky, na břehu kotví lodě, podél břehu je několik staveb Romantické místo mají rádi filmaři a je jasné, že se díváme na kulisy k nějakému filmu. Společnost Film United tady natáčí s barrandovskými ateliéry britský historický seriál Britannia. Pro účely filmu je prý, nedaleko odtud v Mořince další zajímavost, kopie slavného Stonehenge.
Malá Amerika – Rešná
Z Velké Ameriky jdeme procházkou k lomu Malá Amerika. Procházka podzimní krajinou i s výhledem na hrad Karlštejn nám zabere nějakých 40 minut. Fouká vítr a tak je čas na pouštění draků. Jsme v přírodní rezervaci. Vápencový lom Malá Amerika je okolo zarostlý. Lom je dlouhý asi 150 metrů, dno leží v nadmořské výšce 348 metrů /páté těžební patro/. Lom je zatopen do výšky čtvrtého těžebního patra vodou, která vytváří Rešenské jezero.
Zpět se vracíme stejnou cestou, lidí přibývá a náš parádní podzimní výlet končí. Začíná pršet a tak hurá do hospůdky na oběd!
Viděla jsem Stonehenge kousek od Karlštejna
Je pár minut před sedmou hodinou ranní, první mrazivé ráno letošního podzimu a já se cíleně ocitám v malé kouzelné vesničce Mořinka, jenom 3 km od Karlštejna. Za lesem se vydávám naslepo po třpytivém povrchu probouzející se louky tam někam za kopec. Na horizontu spatřuji cíl své cesty, Stonehenge!
Je ještě mrazivé šero a tak se těším na první sluneční paprsek, který se opře do napodobeniny kamenného Stonehenge. Z téměř posvátné chvilky mě probouzí řev dvoumetrového chlapa. Opusťte prostor!!!
Nikde ani živáčka, kolem jenom louky a les! Pak téměř půl hodinový dialog, kdy se pán bije do prsou a slyším, že pán je tady zákon! V okruhu 1 km jsem neviděla jediný zákaz, jedinou zmínku, že jsem na soukromém pozemku, a že něco porušuji, ale jsme tu sami a převaha pána je přeci jenom viditelná!
Menhir v Mořince
Okolní krajina je laskavá a zaceluje rychle ránu z děsivého zážitku. Vystupuji na kopec na severním okraji vesničky, kde stojí menhir. Ves se vylupuje z mrazivé mlhy, listí i tráva je ocukrovaná ranní jinovatkou.
Výhledy na Mořinku, Brdy a Karlík. Je mi zima, ale možná kosmická energie, která vyzařuje z místa, mi dodává hřejivý pocit, že stojím na výjimečném místě. Krásný zážitek. Třímetrový vápencový menhir byl partou nadšenců, v čele s akademickým sochařem Petrem Váňou, umístěn na zdejším kopci 31.12.1999.
